Krach
Krach
Anotace: Napsáno v mžiku, ihned jak šel "tok" mých myšlenek, tak snad nebude dílko úplně bezcenné...všem lásku...
Ty nevíš, jak mě mrzí...
Že nemám již síly...
Zastav se na chvíli...
Zamysli se, co děláš...
Říkáš, že se mě nevzdáš...
Ale mě se na nic neptáš...
Přece nejsem majetek...
Kam můj smích "utek"...
Není Ti to divné...
Sotva se Tvá ruka mihne...
Uhybám a mám strach...
Nezdá se Ti to být krach?
Je to jak zlý sen...
O své změně mluvíš jen...
Ale skutečnost je jiná...
S tebou zastaví se vteřina...
A je z toho nekonečná bolest...
Musím do koutku si zalést...
Schoulená se tam krčím...
Na Tvůj křik mlčím...
Mám takový strach...
Opravdu nevidíš ten krach?
Jsi milovníkem či netvorem...
Halíš mě černým závojem...
Máš opravdu dvě tváře...
Ze mě vymizela veškerá záře...
Proč chceš mě takto milovat...
Vždy svých činů pak litovat...
Ale nepřestaneš dávat rány...
Už jen uplakané dny jsou mi dány...
Tak slyšíš už, co to vyvádíš...
Sám sebe tím podvádíš...
Chceš mě, ale já se ztrácím...
Díky tobě do života se nevracím...
Proč musím stále mít ten strach...
Ty vážně nerozumíš slůvku krach?
Komentáře (10)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Děkuji, je to pro mě pohlazením.Všem objetí a klid do dušiček.Slůvka vystihují situaci a dávají mi sílu do mé beznaděje.A když veršíky zaujmou, tak je to krásným dárkem.Píši sem s láskou a je krásné vědět, že ta láska zde také je a to čistá.
10.02.2008 17:15:00 | toužím.jít.dál
urcite je to tezky,jasne,ze je to tezky...jak by mohlo byt lehky,opustit nekoho,koho mas rada...ale..mozna..ze nekdy uz ma clovek rad jen toho,kym ten dotycny byl..
10.02.2008 13:48:00 | veronika
Strašně bolavá básnička...a určitě cenná. Kdybych mohla, poslala bych Ti celý dlouhý nákladní vlak síly k vykročení z toho začarovaného kruhu. Přijde mi, že horší už to být nemůže, tak vykroč...
10.02.2008 09:35:00 | Lorraine
--je to čím dál horší--děkuji za podporu--stále hledám sílu a čtu básničky vaše a posílám objetí--dávám sem již "rozežranou" duši bolestí--je to nekonečné a už nemohu dál....malinkatý úspěch, že tu ještě jsem...
10.02.2008 01:39:00 | toužím.jít.dál
taky mě to bolí u srdce a posílám tí sílu, jen chci říct:
jednou z toho začarovaného kruhu musíš stejně vystoupit. A někdy je lépe vystoupit dřív než bude pozdě. Hodně síly a hlavně odvahy k tomu kroku
09.02.2008 20:23:00 | Danah
Mno, když je to začarovaný kruh, ztěží tedy chápeme, to dá rozum, a tak někdy se stane, že věci pochopíme jinak, než jsou míněny. Věřím, že je těžké se z teho všeho dostat, ale také vím, že to takto nende do nekonečna. Jednou se to vystříbří ... a kdo nevěří, sám sebe mučí, ubíjí. Alespoň takhle mi to řékaj přátelé.
09.02.2008 19:33:00 | NikitaNikaT.
děkuji moc za objetí ... jinak k tomu, že mohu mít co chci...bohužel, je to začarovaný kruh a není jednoduché se z něj vymotat...těžko vysvětlitelné, básně píši od srdíčka, jak cítím...
09.02.2008 19:07:00 | toužím.jít.dál
přesně tak..tahle báseň hrozně bolí u srdce..chtěla bych tě obejmout..tak jako mi posíláš svá objetí, vzdušná..
09.02.2008 18:56:00 | 0-0
vzhledem k tvy anotaci...proc teda podporujes ten krach?..proc chces byt odsouzena k dnum v placi?..nevim nic,ale nechapu to..muzes mit co chces..basen me boli..a neni bezcenna..jak by mohla..
09.02.2008 17:41:00 | veronika