Maminčina
Maminčina
Pojď, napumpujem žíly olovem!
A trocha kodeinu by neškodila
Pojď! Nový vesmír nám bude domovem
Nad námi duha co se v bláto slila
Pod sebou budem mít lesy plné hrobů
Mazlavé bahno řídkých podlah našich cel
Žilami proženem trochu morfia a zlobu
Pustímne naráz ven, jak jsi to vždycky chtěl!
Koluje žilami trochu narkotik a rtuť
Vznášíš se v oblacích a říkáš buď jak buď
Pomalu vytéká ven z těla temná růž
Už je rudá země, tvůj klín... a matčin nůž.
A trocha kodeinu by neškodila
Pojď! Nový vesmír nám bude domovem
Nad námi duha co se v bláto slila
Pod sebou budem mít lesy plné hrobů
Mazlavé bahno řídkých podlah našich cel
Žilami proženem trochu morfia a zlobu
Pustímne naráz ven, jak jsi to vždycky chtěl!
Koluje žilami trochu narkotik a rtuť
Vznášíš se v oblacích a říkáš buď jak buď
Pomalu vytéká ven z těla temná růž
Už je rudá země, tvůj klín... a matčin nůž.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
hmm..je to kruté, a drsné...ale dost dobře napsané...ale abys věděl, neběhá mi mráz po zádech..ale spíš cítím nechuť...nevím proč...nádherně vykreslená atmosféra...hlavně ten paradox, že se ten člověk zabil, (popř. někoho) nožem ženy, která dala život..
13.03.2008 07:41:00 | Lady Carmila
bžžžžůůůůůůůů... (napadlo mě co jsem chtěla říct, ale než jsem se sem dostala, zase jsem to zapomněla. realita je den ode dne krutější...:)
12.03.2008 22:17:00 | Já Esther Ruth
je to super, jen toho bláta už je na mě trochu moc, chtělo by to jinej matroš :o)))
12.03.2008 20:50:00 | Noc17