Je už čas?

Když je ti tak, že tě ani poezie nezachrání,
ani dětský smích nenaplní,
je už čas?
Beznaději, vyhrálas!

Když je ti tak, že se bílé zdá být černé,
kdyby to bylo i naopak!
Ale to už ne.
Vše je černé.
A i motýli postrádají barev,
je už čas?
Je už čas?

Naposledy svázat poezii,
znásilnit ji za prořídlým keřem-
když si ani toho neužiji,
ach, hoře!
Mé hoře!
Mé hoře,
je už čas?

Už? Právě teď? Kdo odpoví mi,
když už ani sobě nevěřím?
...a papír mlčí. Podivný to společník na páteční rande.
Ten asi za mě těžko pošle parte,
naopak, sám bude tou smutnou zprávou zdrcen.

Je? Je už čas?
Kam doletím?
A...vzlétnu vůbec?
Neumím číst ve hvězdách..

Kdo odpoví mi?
Snad duše - brečí tak, jak ještě nikdy nebrečela,
Snad srdce - bolí tak, jak ještě nikdy nebolelo,

snad ruce, co se třesou...