Trápení

Trápení

Nevím kudy kam,
Jen tiše slzy polykám.
Slzy utrpení a plné bolesti
Co se mi v srdci rozhosti.
Mám pocit jako by mě zradil cel svět
Není nic co mi můžeš závidět.
Snad jen dávku mého trpení
Muj usměv blažený
Když přetvářku použiji.

Znovu pohlédnu na svou dlaň
Kde prášky svírám
Chci se provždy zbavit
Těch nočních mur co mívám
V záchvatu prášky prudce polykám
Zapiji vodou a tiše zavzlykám.
Teť už jen čekám na konec
Kdy rozezní se zvonec

Oči klesají tváře blednou
A vzpomínky tajemné pomalu miznou
tělo chladne a křadne zároveň
Jako když zhasne pochodeň
Poslední výdech zbývá
Dřív byl sem živá a snad i milá
Teť už jen rozloučit se musím
Sbohem už mužu volně dýchat
Už se neudusím