Dvojčata

Říkali jim dvojčata,
i když zdály se být každá jiná,
říkali jim dvojčata,
a potom jedna druhou opustila...
 
Kdo pochopí zhroucení,
kterému nedovede jedna čelit?
Kdo pochopí to zhroucení,
ona pro ní přece chtěla umřít!!! 

/Nechápete strach,
který musí prožívat,
nechápete bolest,
kterou denně musí zažívat.../

Pořád byly dvojčata,
která už spolu ani nepromluví,
pořád byly dvojčata,
neptejte se, jak je teď lidé soudí...

 
Kdo pochopí důvody,
ty které neznají snad ani ony?
Kdo pochopí důvody,
tak ať je té smutnější potom poví...

/Nechápe proč ona,
jí tohle udělala,
nechápe proč, za co,
vždyť ona ji snad milovala.../

Navždy budou dvojčata,
ať už se omluví či neomluví,
navždy budou dvojčata,
co děje se, to stejně nikdo neví...

 
Kdo pochopí jejich vztah,
ten králem může se pak nazvat směle... 
Kdo pochopí jejich vztah,
ten bude vědět, proč se nemají vždy skvěle...

/Nechápaly nic,
ani proč se vlastně mají rády,
nechápaly, že se stává,
že jedna otočí se prostě zády!/

Jednou to někdo pochopí,
ale ony?
Už stejně navždy spí... 

/A už navždy každá jinde.../