Smutek

smutek

Smutek je jako nákaza
může se z něho vyvinout i velká zkáza.
zkáza která moc bolí
a hned tak se nezahojí!

Smutek se vrací každou chvílí
až mi stoho srdce klílí
bolí mě žalem,láskou k tobě
přála bych si to však v jiné době!!!
pomoz mi však ty viš jak
stačí jen obejmutí a vše je jinak!

Kéž bys byl u mne každý den
já na tvůj dotek čekám jen.
Mám pocit že se nedočkám
to čekaní mě ubíjí
a přitom tak klidně zabíjí.
Takový pocit mám jen já,
proč?vždyť vypadám tak nevinná.

Slzy mi stékají po tváři
a jak se mám pak tvářit?
zakrýt to nejde,i když se snažím
k čemu mi to je?Vždyť v pekle se už smažím.
Jsme venku a ty se ptaš co mi je
já odpovím nic jako každý jiný den.

Když jsem stebou smutek nevnímám
ten v sobě často ukrývám,
já mu nedovolím jíti ven,
v té chvíli to v sobě dusím jako zlý sen.
Nechci tě tím zatěžovat,
a nic dalšího už prohlubovat!
Ubližuju sobě ale zároveň i tobě
Tak je to v dnešní době.

Dnešní doba je krutá,
avšak ještě nezapomenutá.
Pomáháš mi každou chvílí
a me srdce z toho sílí.
Je mi stebou překrásně,
a vůbec ne bojácně!
Když odejdeš vše se zase změní
a mne zase pohltí to souznění.
Ty těžké chvíle které mám,
se kterýma se časem vypořádám.