Přežívání

Věř mi nebo ne,
všechno, co jsem dělal
bylo jen pro tebe...

Věř mi nebo ne,
vždy nesmírně bolelo mě,
kdykoliv ranil jsem tě...

Věř mi nebo ne,
pamatuji si jasně tlukot tvého srdce,
cítím na sobě poslední dotek- tvé ruce.

Já se o tebe hrozně bál,
když řeklas, že nejde to dál.
To proto já jednou jsem ti lhal,
se svým životem už jsem nepočítal.

Tvůj úsměv mi nyní v mysli vytrnul,
jak hřejivá vlna mým srdcem proplul.

/Snad jsi šťastná./

Ale dnes už všechno jinak je!
Nesmím v minulosti žít!
Protože takhle to dál nejde,
nemůžu takhle být.

Oči, ať zavřu,
a ráno, ať jinak vypadá.
Prosím, neumřu!
Takhle se jenom přežívá.