clona

Politá zvětralým vínem
Smíchaným s prázdnem a potem,
Omamně voní andělům.

Kreslí obrázky do vzduchu,
Nikdo je nevidí,
Ale jsou všude,
Nejen její.

Jasný kontury abstrakce.

Malíři, co pracují jen pro sebe
A vzduch je velká galerie
Plná vnitřního umění,
Do který nikdo nechodí,
Galerie štěstí a beznaděje
/reality/.

Ale kouřová clona
Zavírá oči srdcím,
Co se v noci
kvůli hvězdám zamykají.

Uprostřed louky
Prsty namáčím v slzách
Místo barvy
A otevírám…duši.