vzpomínka

Vzpomínky na nedávné časy,
časy nepředstavitělné krásy.
Jak se mi to v hlavě honí,
slzy velké se mi v očích rojí.

Byli jsme oba milovaní,
to už však pravda není,
skutečnost nahradilo snění.

Nejraději bych zpět to vrátila,
zas tě sladce líbala.
po tvých dotycích se mi stýská,
chybí mi tvá přítomnost blízká.

Srdíčko stále více bolí,
podivné myšlenky se v hlavě rojí.
Do depresí upadám,
pomalu a tiše umírám.

Jen jeden člověk ví co se děje,
já, ale umřu dřív než se naděje.
Nestihne říct ani hlásku,
už tak život visí na vlásku.