Proč jsou velké věci stvořeny, aby zanikly ještě vetším pádem?

Podzimní pohaslou ulicí klopýtají moje těžké nohy
vše se zdá tak mrtvé jak Země bez oblohy
je ticho, už dávno bylo po půlnoci
jen po nebi ladně plují dva rejnoci

Hej ty!
Chce se mi vykřiknout
ale neudělám to
vyrušil bych noční klid

Jdu středem silnice, proč to nevím sám
snad hraji si na lva ke svým kulisám
neboť ke svým živým jsem o krok zpět
a už se nechci znovu a znovu potápět

Hej ty!
chce se mi kopnout do popelnic
ale neudělám to
já vás mám rád

Své studené ruce vkládám do kapes
kéž bych tak byl sám mocný Achilles
pak bych tu nemusel stát vstříc prázdné ulici
jako nahý červ čekající jen na udici

Hej ty!
už ne
už usínám...