Klíč

Jenom dva kroky,
od brány stát,
potu potoky,
ze sebe dát.

Za cestu,
co pryč vede,
v ruce ruku,
s nadějí jde.

Převrácená chvíle!

Klíčem otevírá se,
nesmyslnost,
tak jak tato "báseň",
křečovitost.

Jsem sám sobě vlastní podlost,
upadám v nemilost,
proklatá je vlastnost,
osamělost.

Klíč najít,
východisko,
pryč jít,
nemám rád disko.

Počkat!
Tohle není,
o tančení.

To je fakt!

Ale přec se šílenému tanci podobá,
povaha má,
chvíli tak života plná,
pak dny umrlá, prázdná.

Otevřít ty dveře,
pryč utíkat,
ve velký míře,
sobě kat.

Sebrat klíč.