7.1.2009

Na nočním nebi je souhvězdí psí.
Co myslíš, je tam?
Je. Já to vím.
On, a taky dalších pejsků pár,
jsou už v nebíčku.

Je jim dobře, to jen nás trápí,
že jsme je, než nám umřeli,
nestihly ani vzít za hebkou pacičku...

S každou psí dušičkou ty hvězdy jasněji září.
Co se zas rozzářily víc,
jsou to dnes přesně čtyři měsíce.
Tvůj přítel psí...

Vím, bylo příliš brzo na smrt.
A tobě to zlomilo srdce.
Zapomenout a žít dál,
to se řekne možná lehce.
Jenže to prostě nedokážeš...
Tvoje srdce...
Ono zapomenout nechce.

Na tvém nočním stolku
ještě fotku máš...
Musí ti být stále teskno,
možná ještě plakala bys,
když se na ni podíváš...

Tenkrát když jsi mi to napsala,
plakala jsem má drahá též.
Byl příliš mladej,
a tys ho tolik milovala...
Vím, jak ti je, to věř.

Ten pejsek prožil si vše,
co mu bylo dáno...
I když tu už s námi není,
tak jeho jméno zůstane
ve tvém srdci psáno...

NAVŽDY.