Toužím odejít

Toužím odejít, vždyť zde je jen lež.
Jít pryč od bolesti, jež neustává
a roste každým dnem, když vstávám.
Mne nečeká věž, mne hlubina si žádá
a já chci za ní jít.
Od Vašich hlasů raději dál,
ty v uších stejně znějí
jako přízraky, co napít chtějí.
Volám sám, přes celý sál,
že toužím odejít před lží, s níž nevystačím.
Ach, život! Ten chce se prát a já mu neporučím.
Já raději vzdávám se!
Ten výstřel bude spásou před slepotou.
Odvrhnout lež, které nedotknu se,
líbat smrt a neděsit se,
že botou zašlápne mne.
Své rety tisknu k jejím.
Líbej mě, líbej a veď k černým dveřím,
kde řeknu, to v Tebe věřím.
Buď zdráv, světe!
Šalom, lži!