Útěk

Vlastní duši lžu že zapomínám,
na obranu sil už nemám,
město v plamenech v dálce je,
ďábel jsi už pro mě konečně jde.

Musím platit za své zlo,
co se díky mě přihodilo,
nemohla jsem jim lhát,
diť jen lásku jsem si chtěla přát.

Opouští mě všichni milovaní,
nikdy nedosáhnu odpuštění.

Růže vedle mě vadnou,
všechny domy spadnou,
strom nevykvete,
mrtvý u mě ožije.

Už jsem zpět tady,
kde nerostou sady,
už jsem zpátky doma,
proč utíkala jsem odtud...

...z pekla...?