Stesk

Je noc nebo den? Co já vím,
jen vítr mi cuchá vlasy.
Klečím nad srdcem rozpadlým.
Snad další hlt uhasí
moře stesku, co přeteklo hráze.
Ruka s láhví chřadne mrazem.
Někdo po nebi rozsypal saze
a ze mě asi stal se blázen?

Chvíli si létám v oblacích,
pak střemhlav k zemi padám.
Opilcem,který se potácí
vstříct dalším milým zradám
jsem se stal. Jen díky Vám.
Vše živé mi před očima mizí.
V slzách, už skoro nedýchám.
Kdo ovoce Vaší lásky sklízí?

Až jenoho dne stesk mne skolí
a duše má konečně najde klid
pod železničními koly,
snad svědomí čisté budete mít.