Promluv...
Promluv...
Anotace: ...krásná spolupráce s nesmrtelným básníkem - Skold5...
odkryj jed zhýralého mládí.
Promluv smutku,který tak nanicovatě vyvěrá
a k jedovatému pláči svádí.
Promluv a dej mému srdci mír,
už nechci dál žít jako netopýr.
Uvolňi konečně už mé bytí,
netopýr už nechce tmu,ale chce tam kde slunce svítí.
Chtěl bych tam, kde ztratil jsem naposledy její stopy,
když její silueta rozplynula se v dáli.
Chtěl bych tam,kde zaschnul poslední její tvar,
kde jsme se naposledy ruku v ruce smáli.
Už dost bylo jejích soch v zahradě, do které se nikdy nepodívá,
copak nebylo slyšet song jímž v mém srdci zpívá?
Už dost bylo vody,která pro ni není svěží,
už není třeba slz,protože ona za mnou nepoběží.
Tak promluv větře a nebo mlč už navždy,
ten šum listí dohání mě k šílenství...
a ty lásko,která dopustila ses vraždy
se mi omluv a ušetři mě trápení.
Vzpomen má drahá na ten večer pln měsíčního svitu,
ozařujíce jezero a naše nahá těla.
Bylo nám tak krásně,jak roji meteoritů
a ta melodie vesmírná v nás zněla.
Ve mně zní dál i když její kometa už dávno odletěla
a ty podzime byl jsi toho svědkem!..
Když ona nahým tělem vedle mě snila
celého mě těmi sny pohltila.
Její sny v barvě purpurového nachu,
daly odletět všemu mému strachu.
Teď vedle mne jen nahý smutek leží
ta purpurová vůně z jazyku zmizela.
Já před tebou byl čistý jako peří,
ted jen zeptat bych se chtěl jak jsi to myslela..
..že jsi se mnou milovat se chtěla
tak nahá,tak něžná,byla jsi jen má
a jakoby láska,byla jen pro nás stvořena.
Ted vidím to vše jasně očima netopýra,
jak naivní a marná byla má slepá víra.
Chladně to poznávám, když vkročím do netopýří jeskyně
ona tam spí,zabalená,však s někým jiným v peřině.
Jak trne mi z těch chladných nájemníků,
kdy láska člověka donutí uchopit dýku?
Před očima míhá se mi stále jasnost její tváře,
přes den jsem neklidný a v noci odvracím se od polštáře...
Komentáře (21)
Komentujících (17)
Doporučit
Tisk
Sice mi moje povaha nedovoluje pochopit, jak se dá spolupracovat při psaní básně, ale vám se to evidentně povedlo! Fakt zajímavá práce!
26.06.2006 13:58:00 | Jan Václav Pražský
napsala bych, co cítím teď v téhle chvilce bezprostředně po přečtení, ale chybí mi slova, která by ten pocit mohla aspoň trošičku vystihnout...
- ale mám slzy v očích a to se mi už dlouho nestalo
05.04.2006 20:25:00 | Nausika
"Imagine, there's no heaven ... it's easy if you try.."
:) zdraviiim ... :)
03.04.2006 20:39:00 | Trapné děťátko
Baf! :o)
Dlouho jsem tě nečetla, tak si říkám, kdy asi zase promluví človíček s duší blankytnou... :o)
Srdíčkové pozdravení posílám...
30.01.2006 15:45:00 | Cecilka
Chválit teda umíš krásně moje básně. Problém je v tom, že kdybych měla ohodnotit ty tvé věci, tak mi u některých ani nestačí to hodnocení. A odolávám pokušení ohodnotit to několikrát. Jde to?
02.01.2006 10:43:00 | Pandora
Zdravím. Četl jsem pár tvých věcí, mají hlavu a patu, líběj se mi. Četl jsem i některé tvé komentáře. Opět, velmi dobré a výstižné. Mohl by ses prosím podívat na mé věci a kryžtak se k některým vyjádřit. Díky moc. Rob
27.12.2005 23:28:00 | the_carrion
Nechtěl bys zase něco přidat? Třeba nějakou povídku, prosím...
07.12.2005 15:12:00 | Alea - kometa kdovíco přinese
Tak to je úžasný dílečko, pánové!!!
Láska se vraždy nedopustila,
to v jejím šatě vkročila dáma jiná,
a s netopýřím pohledem
ji hned poznat nedovedem...
proto bychom se měli podvědomí ptát,
jak tu, co chceme znát, rozpoznat... ;o)))
(utekla mi tahle básenka, jinak bych tu byla dřív!)
14.10.2005 09:31:00 | Cecilka
Prestala jsem verit v lasku, ale po te, co jsem precetla vasi basen... asi opravdu neco takoveho existuje
12.10.2005 10:30:00 | zajik
To se vám strašně moc povedlo! A sedí k celkové náladě posledních dní, všichni jsou nějací přešlí...
11.10.2005 19:15:00 | Alea - kometa kdovíco přinese
Nejspíš jste museli být oba moc smutní, protože tato básnička jako by chtěla plakat, sama ve své podstatě. Proč jsme někteří až tak moc smutní, proč donekonečna hledáme a ztrácíme..proč? Najít se, to je důležité, najít sám sebe a nenechat jít.
10.10.2005 18:41:00 | Sunny
Nádhera, vážně, je to krásný, když se dva básníci spojí, aby vyloupli tak úžasnou báseň.
09.10.2005 15:42:00 | Euka
Jo kluci, ten smutek zhýralého mládí,
co k jedovatému pláči svádí....toho
je tady nějak moc, ale verše jsou to
krásné. A děkuju za komentář a za
poklonu mému "zhýralému věku". A na Literu
mi tykejte a říkejte mi Beáto, zvláště po
Klimkovicích. pa,pa
09.10.2005 00:48:00 | Beáta