Jezero..

Procházím se s Tvým ´Já´ po Měsíci
víš o tom, jenom když Já je spící
proslulý muž se železnou maskou
když mlčím, proč mlčíš taky, lásko?

u Lacus Doloris stopy mizí
jsi moje neznámá, jsem Tvůj cizí
proč jsme se zalekli svým snům věřit
rudýma rty vlny žalu zčeřit

odevždy vyschlé je, zde v prachu spím
infantil, snílek a měsíční mim
na bílých tvářích dvě šmouhy od slz
jen blázen má na dně propasti tvrz

spě nevím, kdo jsem, Ty zůstáváš v snách
neřeknu víc, jenom ze spánku - ach
teď už víš, co jsem zač (můžu se smát?)
nech mě snít dál.. bdě pak plakat a lhát