Vzpomínka

Vzpomínka odkudsi přiletěla
ke smutné dámě v pozadí
lehce její duši rozechvěla
a v očích slzy lesk ji prozradí

Dáma spatřila
co stalo se před lety
rána dávná se otevřela
a jemně se jí třesou rty
Věřila že zapomněla
jenže
to ne ona – ale ty

Hudba už dohrála
zavírá se sál
odchází i smutná dáma
Kam, když nikdo ji nepozval?

Jako slon v porcelánu
smutných šašků král
tak spatříte mladou dámu
jež kráčí s maskou dál

Masku nasadila dáma bledá
jen oči její vidět jsou
v nich vpomínka se lehko hledá
ta jež chtěla srdce rozetnout

Pomalu mizí ona dáma
již není v tvé paměti
Maska její tiše padá
už nezvedne ji ona
už nezvedeš ji ty

Kéž by to i ona dokázala
tak snadno jako ty
Jenže již navždy bude smutná dáma

... to stalo se jí před lety