A už je to tu zase.
Depka.
Jako prase.
Připlížila se mrcha.
Nezvaná.
Jak ledová sprcha.
Co prožívám.
Denně.
Nikdo nepobírá.
Ani nemůže.
Nechci.
Vysvleču se z kůže.
To strach mi nahání.
Bolí mě duše.
A v srdci mám zklamání.
Je plné smutku, zlosti.
Žárlím.
Vyškrábat oči, bez milosti.
Jako pytel na odpadky.
Máš mě ráda.
Ten pocit je zpátky.
Jak to že tak lehce.
Ublíží mi.
Že mě nechceš.
Ale já vykopu se ze všech nesnází.
Mě nedostane nikdo.
Ustup, chci vidět slunko, jak vychází!