depresivní naladění

V tom chladu, co mou duši plní
černý stín na prameni štěstí sedí.
Sedí a nahlas chechtá se
ten zvuk až ke mě nese se.
Je třeba zabít temný stín
co duši mou, muj pramen štěstí, zneuctil.
Tahám ho za vlasy, on se však nedá.
Zvednu ho o kousek, tím pevněji si sedá.
Je to škodolíbý prase
chechtá se víc, znova a zase.
: Zmiz hloupý stíne!
Táhni, ty svině!:
Doufám, že zhyne a zetleje
že zmizí z pramene štěstí a naděje
dřív, než se mu to povede.
Tak tak se držím, pomalu chřadnu
když tu stín sedí v prameni na dnu.