Zrcadlo

Jsou tu,už pro mě jdou
i já mám tu svou,jedinou,
ke mně vždy upřímnou
kamarádku.
věší mě na oprátku.
Že jsi to ty?
co tě to napadlo?
je to mý zrcadlo -
na stěně,
tváříš se zděšeně?
máš taky proč!
Výsměch i urážky,
však žádné přetvářky,
nemáme
na sebe zíráme.
Mám kluka,tak trochu cizí
a vždycky zmizí,když zhasnu
když rozsvítím je tu – co s tím?
je to můj stín…
ubohý,
jen pouhý výmluvy…
mám strašnou zlost,
no tak už dost!
podivného světa
-ta smutná věta!
Rozbíjím zrcadlo
co mě to popadlo?
vše najednou zmizí i cizí
kluk- mě je to fuk….
prozatím!!!