Smutek

Když smutek hrozný rozetne vám srdce,
a slzy neroníte, chcete, ale přece
ne, rána je v srdci navždy vryta,
a zůstane tam do konce života.

Ne v očích, ale v srdci jest,
tak proč plakat ten svůj stesk,
když srdce zjizvené vidět není,
tak proč jsou vidět naše slzy?

V hrudi tluče zamčené,
někteří tvrdí, že bezcitné,
mílí se však klevetníci,
smrt, jen smrt by zasloužili.

Srdce mé si tolik přálo,
lásku, obdiv, schopnosti,
nyní už však zcela zchladlo,
k nerozeznání od kosti.

Jednoho dne přijde žena,
a polibkem svým na mé rety,
roztají ty moje ledy,

přijde však ta vyvolená?