Někdy je lepší nemyslet

Ležím v bílé místnosti
stěny pláčí
bez odvahy, bez ctnosti
podlahu jen slzy smáčí

Prapodivné můry kolem krouží
létají blíž a blíž
po mé krvi tiše touží
hrob mám, zbývá už jen kříž

Někdy je lepší nemyslet
co se může stát
milovat jakbysmet
nemám koho se ptát

Kde se vzaly všechny ty hlasy
jež mi hlavou krouží
už bylo moc krásy
stejně člověk po lásce touží

Srdce zatím tluče
nemohu se hnout
krve málo, hodně žluče
uschnu jako troud

Zhasněte svíce
zavřete dveře, nechte mě být
méně někdy znamená více
tak nechte mne tu hnít