Jak matka opouští své děti

Zachránil tě pláč
já odešel po svých
Byl jsem špatný hráč
eso v kartách tvých.

S úsměvem co zabíjí řekla
prohraješ tuto válku.
Má duše se těch slov lekla
děti spatřím na dálku.

Tři roky jak tisíc let
v život nejde otočit snář.
Zcela změnil se mi svět
já konečně našel svou tvář.

Nastal problém s mladší dcerou
nechce být dál hodná holčina.
Záchvaty puberty berou
být slušná, jen chodit do kina.

Neber jí mládí, tím více protest,
nech jí dýchat a v klidu žít
pak vždy najde nějakou lest
chce ze studánky vodu pít.

Zřekne se dcery,pasťák čeká
kat ťal sekyrou popravčí
tvá slova až se srdce leká
matka, však matka krkavčí.

Zeptala jsi se kdy svých dcer
jak cítí život samy
duše padlé do temných děr
neznají něhu mámy.