Jsem smutná upírka,
kterou nic netěší,
anebo květinka,
co trápení neřeší?
Jsem jenom stín,
nebo živá bytost,
zabíjí mě splín,
zabíjí mě lítost?
Snad sněhová vločka,
v křehké své kráse,
zem se mě však dočká,
špinavé bahno... Zase...
Vzejdu zas jako pára,
vznesu se zpět k obloze,
jsem víla co se stará,
snaží se jen uboze?
Jako kapky deště,
steču po tvé tváři,
bude ze mě ještě,
hvězda co tak září?