Snad jednou nastane ten vytoužený den

Dochází mi až nyní,
že všichni kolem mě jsou jiní,
že nepatřím na tenhle svět,
chci jinam a to hned...

Tahle doba je mi cizí,
každý den tajně doufám,
že ten pocit zmizí,
ale je tu stále dál,
součástí mě se stal...

Nerozumím spoustě věcí,
ač moc chtěla bych přeci,
jenže ztrácet začíná se víra,
zvláštní pocit, vše se ve mě svírá,
padám na kolena, došla mi síla....

Jednou nastane den,
kdy opět vstanu a půjdu dál,
snad není to jen klamný sen,
co se mi každý večer zdál...