Tiché blues

Já znam čtyři lidi, ty v jednou domě bydlí.
Pouští si tam tiše blues, z rádia se ozývá. Za tmy sedí v křeslech, v ruce mají sklenku vína.

Jeden z nich tam nahlas zpívá, o svém smutném blues i o životě svém. Zpívá celou noc, zpívá stále dál. Svůj život v jedno smutné blues odříkal.

Vína ze sklenky popíjel, na svoje smutné vzpomínky se rozpoměl. Všichni už z toho domu odešli, jen ten jeden člověk tam stále je, nad svými vzpomínkami jen běduje.

Tak tam sedí už jen sám, nad životem svým si poplakal...