Okřídlená

Ten den co byl dnes
už se nevrátí zpátky,
a všechno co mám
je tak šíleně vratký,
musíte pochopit,
a vím to čím dál víc,
myslíte, že vím hodně,
já nevím skoro nic...

Zdalipak zítra,
se probudím ještě,
otevřu oči víc,
do kapek deště?
Já nevím ani to,
tak aspoň vidět je,
že možná sama
si ničím svý naděje.

Vím, vy si myslíte,
že jsem chytrá, hodná,
vážím si toho moc
ale jsem tu zvěř škodná.
Nejsem asi hloupá,
ale ostatní jsou chytřejší,
ještě řeším dnešní den
a oni už ten zítřejší...

Nevyrovnám se jim,
nevyrovnám se vám,
nemůžu se cítit líp,
i když nejspíš mám.
Ale na tom nesejde,
i vzpomínky blednou,
a já jako mlha ranní
rozplynu se jednou.