Umírám...
Umírám...
tuhle strasti-plnou větu.
"Už nechci vůbec žít,
je mi jedno,co chceš mi na to říct!"
Bojovala jsem stále,
ale nyní,říkám smrti "dále!"
Zastav mé srdce svou dlaní,
jen na to čekám má paní.
Vzdávám ten boj,
to nemá cenu,
vnímáš jen "ahoj",
celá se klepu.
Bojím se a pláču,
o smrti lidem kážu.
"Je krásná,ta moje paní,
ta,která uchovává srdce,ve svých dlaních!"
Dává na něj pozor,
a teď bděte!
"Život je boj,
a na nic víc se nevzmůžete."
Pravá láska není,
je to jenom pomatené snění.
"Říkám ti,už!"
"Dej si pozor,jinak vytasím kuš!"
Dotkla se prsty mého srdce,
umírám trpce,ale přece...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Důvod žít v zásadě neexistuje, nikdo nemůže nikomu říct že musí žít, ani že musí umřít, tenhle boj probíhá v nitru každýho člověka, ať už se mu to líbí nebo ne, ať už to dá najevo nebo ne. Jsou chvíle (spíš dny, týdny) kdy bych nejradši vytáhl první nůž co doma najdu a jednoduše to všechno skončil... ale pak sou zase chvíle kdy sem rád že sem to zatim (ano, zatím) neudělal.
A v jedný věci se pleteš, pravá láska existuje, jen je vzácnější a vzácnější, a často končí tragicky.
10.07.2011 01:09:00 | Johny Styx
Každý Ti řekne, že musíš žít, ale nikdo z nich Ti neřekne proč. Je to zmatené, celá lidská existence. Stále se snažíme něco získat a když se nám to konečně podaří, tak nám život během chvíle vezme mnohem více než nám dovolil si vzít. Jinak opět moc povedená báseň. Azazen
02.06.2011 12:39:00 | Azazen