Tupý dav

Nekonečnou ulicí procházím nikam,

hlavu sklopenou, plnou myšlenek nosím,

nechci pohledět okolo sebe - na to nemám,

vím však, že uvidím jen to, co musím.



Pomalu a ve strachu zvedám hlavu svou,

však nic víc, než nic spatřily oči mé,

jen beztvaré stíny procházely mnou,

stíny, které jako lidi vypadaly - divné.



Tupé davy všude, kam jen se podívám,

obličeje zahaleny, však jen falší a lží

smířen se vším, ničeho si nevšímám,

a však kráčím dál - ať v pekle se smaží ..