Tančíš...

Jen tak schoulená do klubíčka,
v levné podrpsence rudé barvy,
vnímám šum cizí bolesti...
a ty tančíš,
nevnímáš vůbec nic,
tančíš,
porážíš skleničky,
chodidly zadupáváš střepy...

Nevšímáš si mého křiku,
já vím, teď máš vlastní svět,
ale mě děsí křik těch duší,
zapomenutých na dně pekla...
zblázním se, lásko, zblázním,
ta jejich bolest je příšerná,
kříčí a já nemůžu spát...

V záchvěvu mezi šílenstvím,
připadalo mi že vnímáš...
...na chvilku, skoro neznatelnou...
ale jen jsi přišel blíž,
zavřel jsi moje vyděšené oči,
setřel jsi mi z čela pot,
tiché krůčky prozradily tě,
věděla jsem, že tančíš...