Gino, Ginulí

Pomohla jsi mi žít,
pro smrt si dosud nedojít,
usmívat se, i když to nešlo,
oplakat, co se bez slz neobešlo,
nevzdávat se a bojovat,
nikdy nepodvést tě, nezalhat,
být lepší člověk než byla jsem,
milá má... Naděje je v čem?

Už nám to skončilo, včera...
Ukápla slzička sterá...
Už víc nejsem ta tvá Len,
stín stává se ze mě jen...
Ach... Kde teď sílu vzít?
Jak dál mám, drahá, žít?
Ty nejlepší ze všech víl...
Život smyslu teď pozbyl...
Do ticha, které tak málo ví,
vzdychnu jen: Gino, Ginulí...

Sbohem...