Hledám

Něha nevyřeší moje problémy,
jsem tu a marně čekám,
že najdu kout, kam můžu se skrýt,
konečné zázemí hledám...

Naivní obrázky andělíčků,
visí mi na zdi v pokoji,
jako tiché doznání mých hříchů,
že není nic, s čím se člověk spokojí...

Minula jsem duchy velkoměsta,
polámané lidskou bolestí,
jeden z nich se na mě podíval,
a prudce mi stiskl zápěstí...

Jeho oči, smutné,plné bolu,
hledaly naději, hledaly útěchu,
to do jiných se radši dívat měly,
já sama ji denně hledám...