Lítost

Po další noci probdělé
toužím to vzdát, zbaběle
a starost nových dnů jen trochu
zničí pocit viny

A za svou velkou lítostí
neskrývám pocit úzkosti
že vrátit dávné chyby nelze,
časy už jsou jiný.

Jen zbytky vlastní hrdosti
a ani trochu radosti
toť zůstalo po osudném dnu
nažvdy i v mé duši

A i když to chci napravit,
a s rozumem se postavit,
že šance má je dávno v troskách
zřejmě správně tuším.