Po boku zmiji, za zády děs

Zase tě běs popadá,
má milá starobylá,
v mých očích skrývá se mír.
Tak jako voda opadá
odpadnu já ránou v týl.

Po boku zmiji za zády děs,
už nemám kam bych se skryl.
Ďábel ti do duše vlez,
pekelným bičem ji zryl.

Zas kmitáš rozeklaným jazykem,
má milá starobylá,
má černá noc už se blíží.
Já vím, děláš to nerada.
Neboj, dnes je to naposled.

Po boku zmiji za zády děs,
tvůj hlas zas nebezpečně kvílí.
Už chápu, zmocní se mě třes
- můj večer ke konci se chýlí.

Zase krev na rukou máš,
má milá starobylá,
už na to nic neříkám.
Mrazivá je tvá nálada,
však mrtvý málo vytýká.

Po boku zmiji za zády děs,
už se ničeho nebojím.
Tvou duši zachvátí rez,
já spočinu v pokoji.