Jen si jdi...

Sedím si tady, pod tíhou vět,
na Tebe snažím se nemyslet,
na to, jak mi ubližuješ,
mě si nevšímej, dělej co chceš...

Nech mě tu sedět, tak to má být,
nech mě se pod tou tíhou utopit...
Jak bolí, že ti na mě nesejde,
spoléháš, že odpustím, co asi nejde...

Znova zas odpouštím,
jsem jen hloupá, pouhej stín...
Je mi smutno, přidáváš mi starosti,
tam kde i tak nebylo moc radostí...

Nic pro tebe neznamenám.
A teď to už vím.