Dialog s větrem na všední téma
Dialog s větrem na všední téma
Anotace: Tahle básnička není nic nového pod sluncem, tak mě za ni nekamenujte. Upřímně mi bylo líto toto klišé smazat, tak jsem je sem dal.
a hladí zdivo fasád.
Vždyť co je pravda už svět ví
a já bych ji chtěl nasát.
Vítr mi šeptá ze hloží:
"Dnes se lež s pravdou potká,
jednu z nich zlatem obloží,
z druhé zbude jen fotka.
Co pět let takto děje se
a vždy na stejném místě,
pak končí všechna recese,
byť rvou se ty dvě čistě."
Ptal jsem se větru rozčílen,
zda pravda přemůže lež.
"Ne, od těch dob, co šumí len,
tak už to, kámo, neřeš!"
-Řekl mi celkem bez debat,
já už se na nic neptal,
přemýšlel jsem, zda mám se bát
toho, co mi pošeptal.
-----------
Vítr si zpívá s oblohou
o strašném, krutém boji,
lži leží růže u nohou
a pravdě pohřeb strojí.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Tak mě se četlo dobře, je ti krásných ...let, máš rád Nohavicu a já taky a vážím si tvých slov, tolik mladých a laskavých, těch není nikdy dost... a vážím si včerejšího večera, navždy u mě zůstane jeho ozvěna...a to jsem vůbec nechtěla rýmovat...Ještě jednou: děkuju. H.
12.04.2006 08:35:00 | Hančí
místy sice fakt ujíždí rytmus, ale s tím si můžeš pohrát přeci a klišé..kdo je nepíše??jen hrstka se jim vyvaruje:o) jinak jimi vládnou téměř všichni:o) krásný večer a dobrou noc:o))
11.04.2006 22:45:00 | Sunny
Kámo, mě klišé nevadí, ale ty nedostatky v rýmu jo. Ocenil bych ji stejně jako Skold, ale dám 80, protože von nedal nic. Měj se...
11.04.2006 21:19:00 | MATT