Smrt

Smrt

Anotace: Jednou to přijde...

Bijící zvony, hrotí mou bolest,
lopaty hrobníků, výší můj žal,
zástupy hostů, potoky slz,
srdce sevřená v bolesti.

Smuteční věnce, zdobí mou rakev,
na cestě poslední, nikdy nespatřím Tě zas,
do kopky temné, jak nicota sama, budu dnes uložen.

Uložen ke spánku, požehnán knězem,
spuštěn do hrobu, zasypán zemí.
Autor Attila Sz., 29.05.2006
Přečteno 441x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Hm nádhera na mě už to po přečtení tohodle přichází

20.08.2007 00:21:00 | Jsem ten kdo jsem

líbí

Upřímnou soustrast a spi sladce...

03.05.2007 21:42:00 | Cot death

líbí

Máš ve všem pravdu, ale to co čteš, neodpovídá realitě,mému rozpoložení atd.. Já jen tak píšu, nic víc v tom nehledej..Ale jinak děkuji za tvůj komentář

15.06.2006 21:59:00 | Attila Sz.

líbí

Poté, co jsem si přečetla tvé výtvory, upadla jsem do smutné melancholie. Víš, sama jsem zažila dobu, kdy na mě všechno padalo, na hřbitově jsem byla skoro jako doma...ale nezapomeň, že život jde dál a úsměv je lék, který částečně vyléčí naše rány. Ano, zůstanou jizvy ( některé tak velké, že je nelze přehlédnout), ale to není důvod k tomu, aby ses ničil. Ono hodně pomůže, když se člověk vypíše z problémů, ale největším léčitelem je láska a čas. A určitě přátelství. Tak hlavu vzhůru, nahoď úsměv a zkus přidat trochu optimismu ;O)

15.06.2006 12:47:00 | Ťunťa

líbí

Ještě ale žiješ - zkus se tím zabývat. Jinak zajímavý styl

29.05.2006 21:16:00 | petrzal

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel