Otrok

Bez lásky a pohlazení
na bavlníkových polích
v okovech strachu
pachtí se otrok.

Žár texaského slunce
pot vhání do očí,
v ústech jen vyprahlo
má černý otrok.

Na pryčnu zpuchřelou
do houfu švábů
za noci hladový
uléhá otrok.

Jak listí spadané
v prachu a zapomnění
na věky opuštěn
umírá otrok.

V nekonečných dálkách věčnosti
jeho duše křepčí,
tu bič mu záda nedrásá;
již není otrok.