Minulost

Já byla v té době tak mladá,
a přec jsem Tě dokázala mít ráda.
Tys byl v té době už starý kmet,
co květ mého mládí sved.

Dnes je to skoro pár desítek let,
tvé nohy nebrázdí už svět,
já, ač bych někdy chtěla,
na Tebe a tvé něžné ruce nezapomněla.

Byl jsi jak vítr, jako oheň,
když miloval jsi se se mnou honem.
A v krbu plál oheň zlatavý,
tvé srdce bylo toulavý.

Ty jsi měl manželku a děti,
mně bylo šestnáct, jak ten čas letí.
Však ani této zkušenosti nelituji,
byť byla jediná,
však časem dluhy nekupuji,
sny nepadaj mi do klína.