Motýl

V rohu pokoje
sedí malý motýl,
křídla sevřená,
vypadá jak list.
Myslí na boje
páru lodních flotil,
nějak písmena
naučil se číst.

Básně Goeteho
recituje z patra,
svými tykadly
udává si takt.
Hleďme na něho,
jak ten chudák chátrá,
trochu přepadlý
z těch podivných fakt.

Po chvíli kouká
do denního tisku,
vidí pár fotek
z černobílých stran.
Však žádná louka,
ani zrnko písku,
čpí z nich jen dotek
smutku, chmur a ran.

Zírá do článku
o zdražení plynu
a v zadu vidí
holku, vedle vtip.
Vrací o stránku:
Vrah nepřiznal vinu.
myslel, že lidi
si tu žijou líp.

Motýl odlétá
z šedivého kouta.
Křižák za pecí
začal vlákna plést.
Letí do světa
říct, že lidem poutá
srdce víc věcí,
než on může snést.