V krabici
V krabici
Anotace: ...omluvte nedokonalosti, psalo to tesknící srdce...
*
*
Co zbylo mi v krabici? Kovové natáčky.
Ještě cítím, jak voněly ti vlasy.
Hned vedle nich leží prastaré hračky.
Pořád vzpomínám na ty dětské časy.
Ještě slyším zvuk tvých vrzajících parket.
Pamatuji si, že vrzaly jen v jednom místě.
Taky cítím chuť tebou upečených buchet.
Ten recept už mi nedáš, to vím zcela jistě.
Co zbylo mi dalšího v krabici? Tvá fotka v rámečku.
Já sedím na ní vedle tebe a září mi štěstím oči.
Tu si hýčkám jako křehkou hvězdu na vánočním stromečku.
Žel zapálením svíce, smrt se v život už neotočí.
Co zbylo mi ještě v krabici?
Prázdno, co po tobě zůstalo.
Prsten po tobě navždy tesknící.
Ticho, co u tvého hrobu si ustlalo.
Ještě mi scházíš.
*
*
Komentáře (15)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Nádherná ve svém smutku
nádhrerná v úctě k vzpomínce
nádherná touhou po starých časech
nádherná k lásce v podmínce
02.04.2012 22:16:54 | poeta
Pro mě je naprosto dokonalá...taky takovou krabici vlastním,je v ní starý klarinet,spousty papírů a fotek i ten prstýnek...pro mě mé poklady nejcennější.Děkuji za krásnou vzpomínku...
02.04.2012 17:13:03 | střelkyně1
Mnohým z nás jsi citlivě oprášila podobnou smutnou zkušenost. ST
02.04.2012 15:44:46 | Aťan
Děkuji, citlivost je synonymum k mé osobě.
02.04.2012 16:25:25 | zaba.zuzla
Málem mi to utrhlo srdce.Nemůžu číst takové básně.Ale děkuji za ní.Připomněla mi mojí babičku kterou jsem měl moc rád.Ještě jednou díky.
02.04.2012 13:58:46 | Romeo3769
Zvláštní, jak málo nás tohle napadá, když máme danou osobu vedle sebe, a buchty na talíři před sebou...
02.04.2012 13:26:12 | Písnička...