Uvzdychaná

Ach chybíš mi, chybíš mi, tisíckrát to víš…

Nezapírám, lhala bych, Tobě nechci…

Nebledneš mi v paměti, slyš to, vílo, slyš…

 

Ach snad jsi v pořádku, jak jen Ti být může…

Nepřestanu Tě mít nikdy ráda…

Vždyť strach málem mě vysvlékl z kůže…

 

Ach jak Tě chci zase chytit, držet chvíli dlouhou…

Tolik mi na Tobě záleží…

Cokoliv o mně pak říkat si mohou… Ano, mohou.

 

Ach povzdechy, píchnutí u srdce nad fotkama…

Ty jsi moje štěstí, nic víc, nic míň…

Někdy se cítím bez Tebe tak divně sama…

 

Ach nad každým dárkem nicotným Tvé krásné dojetí…

Byla jsi moje spřízněná duše kdykoliv…

Vždyť já vím… Máš mě pořád ráda. Ta Tvá objetí…

 

Ach Ty má růže ze všech nejkrásnější, bez trnů co zraní…

Ty jsi POŘÁD moje… Prostě moje… :-)

Každému vypovím: „Za to co pro mě dělala myslím já na ni.“

 

Ach byla jsi tak dlouho v nemocnici, já nevěděla víc…

Tolik jsem se bála, že mi umřeš…

Zda dýcháš, zda Ti tluče srdce, nebylo jasné vůbec nic.

 

Ach cítila ses, princezno, uvězněná ve vysoké věži…?

Vidět Tě tak, vidět, zda máš barvu ve tvářích…

Gabriela… Drahé jméno, co si jako klenot v duši střežím.

 

Ach Ty má milá… Stýská se mi po Tobě, chybí mi Tvůj hlas…

Ještě na tváři cítím tu vzácnou pusu pro štěstí.

Tvé oči, úsměv, přelety po chodbách, ta jiskra, ten půvab a jas.

 

Ach… Duhová kulička mezi hliněnými, to Ty jsi za poklad…

Byla jsi velký vzor a opora malé holky…

Snad brzy se splní mi přání Tě vidět… Po měsících zase… Snad.

 

Ach, pořád se na ty obrázky dívám, vzpomínám na focení…

Teď jsi ta v pozadí všeho a opora dospělé ženy…

Jak zlobí mě děcka, co nikdy dost takové zlato neocení.

 

Ach jak straší mě zlé sny, ve kterých navždy Tě ztratím…

Co bych byla bez Tebe… A kde bych byla.

Vím, Ty jsi tady. Zatím… Co když jenom tak zatím…?

 

Ach, to je moje nejhorší vize, když mi mizíš - kdo ví kam.

To Ty jsi mi vždycky ve všem věřila…

Někdy zas ve snu mě držíš, já Tebe… Největší radost, co mám.

 

Ach nejlepší jsi profesorka, jakou jen znát mám tu čest…

Jsi výborná. Mám Tě opravdu ráda!

Tobě věřím, smíš mě opravovat, Ty mě smíš životem vést.