dočasná

 

potkal ‘s mě náhodou

nad kávou plnou snění

zrovna jsem trénovala samotu

na tváři od slz cesty k pochopení

a možná nové sérum

na mou slepotu

 

pár slov a prsty v propletení

sem tam i úsměv nesmělý

v tichosti kroky podél řeky

pod sochou Máchy

mazlení

a oděv náhle nebyl třeba

spěcháme ve tvé podkroví

načatí touhou

 

 

noc byla vášnivá hříchu plna
ještě teď cítím
jak jsi pronikal

na cizí území
loupežné výpady
do mě za kořistí
s šarmem klasika

a ráno jaká změna
bez pusy
kávy
pohlazení
vědět že po probuzení

vše zničíš

nejdu spát

                              prokleta rozedněním

a teď mi dochází
proč si tak spěchal
zatímco déšť se krmil prachem

v očích ten výraz zvláštní
živen strachem

schoulená
na mokré trávě sedím
za zády kostel

a mě se vkrádá divnej pocit že jsem

někomu zahřívala postel