EGO
Ještě jsem nemluvil
však křičet už jsem zvládal
To já byl pánem domu
Ať už jsem byl či nebyl vinný
stačilo chvíli řvát
hned měl jsem čisté plíny
Maminka tatínek
babička i děda
ba i strýčkové a tety
nebyli tací v rodině
komu když rozkázal jsem
nesvezl by mě na klíně
Já vždy prosadil svou vůli
bez odporu dostal cokoli
obratně roztomilý fracek
obletován všemi
stálý miláček štěstěny
jakýpak rozežraný nácek
Vždyť velet je tak snadné
cožpak to nevidíte?
To je to pravé umění
nebrat na jiné ohledy
podmanit si vše okolo
a vykašlat se na snění
Jiný už nikdy nebudu
Co dalo mi mé dětství skvělé
hrdě si beru do života
Dráždí mě úspěch jiných
zničím ho stůj co stůj a rád
Druhým já uměl
vždy rozkopat Lego
jak jinak přežil bych se?
Pochopte přece
vy nejste nic
to JÁ jsem vše
Přebujelé EGO
Praha, 25.10.2013
To se neshazuj, protože to sedí (tím nemyslím na tebe) ST
26.10.2013 11:20:14 | Inna M.
Díky Inno, Tvé ocenění mě vždy povzbudí :-) Já to ale psal včera už dost unavený a v té střední části to opravdu ztrácelo švih a bylo to takové hranaté. Tak jsem trochu potlačil ego (kde už jinde?) a ta přestylizace tomu myslím prospěla ;-)
26.10.2013 12:20:03 | Amonasr
začátek vtipný, moc bavil - ve třetí strofě jsem začala mít pochybnosti a ztraceného tempa se podařilo nabýt až v posledních čtyřech řádcích (pro mě, žádný pokus o všeobecný soud:)
26.10.2013 01:03:56 | rebeegf