Anotace: Večerní procházka po Karlově mostě... jak zle a k pláči vám může býti.
Sbírka: Ztracená v umění
Tam v městě davu temných ulic
Žebrákův den zas líně plyne
Sám na mostě, do klubka se choulíc
Než trápení, nezná žádné jiné.
A lidí dav, ten pomalu prochází
Lhostejný k muži v žebrácké róbě
žebráka v chudobných nesnázích
živého, však jednou nohou v hrobě.
Z temného zákoutí mé mysli dere se
Jak k politování, ta dnešní doba
Kde bere se trápení, deprese
A v lidech, v těch – ta zloba!
Třeba mu to tak vyhovuje,možná neprávem ho lituješ.Člověk je teritoriální tvor a čím víc nás bude na malém prostoru,tím víc bude agrese.
23.11.2013 16:33:18 | Íá
I kdybych ho snad litovala neprávem, i přesto pohled na něco takového vyvolává v člověku smutek. Pamatuju si ještě dobu, kdy jsem na Karlův most jela s rodiči na výlet a všechno to bylo prostě hezké, uklizené a tak nějak historicky hodnotné... Teď mě ale při takové procházce provází jen lítost a smutek, neboť je to jen odraz doby, situace, toho, že je možná na čase něco změnit :-(. Ale děkuji za přínosný komentář :-).
23.11.2013 23:01:11 | Philosophic Theory