Nejste mou mámou

Nejste mou mámou, co na mě často křičí,

anebo nemluví, přehlíží, jako byla bych ničí.

Že bolí a trápí, to asi neuvědomuje si,

já ale nechci přemýšlet o světě s nebesy.  

 

Nejste mou mámou, to tedy ne,

díky níž někdy domů jdu jako do boje.

Nemyslí to zle, to jen nemoc její duše,

alkohol, pláč a smích střídá suše.

 

Nejste mou mámou, kterou ráda mám,

i když bolí a trápí, já ji pomáhám.

Přeji si, aby naučila se žít a taky nám dávat,

ne jen energii vysávat, z dálky nám mávat.

 

Nejste mou mámou, které utíkám na dlouhé míle,

nejste tou, co někdy přináší mi ukrutné chvíle.

Vy jste tou mámou na inzerát, jíž jsem psala,

když s nenávistí a láskou – s těmi city se prala.

 

Tou mámou, kterou vysnila jsem si už jako malá,

ta, jež se objevovala ve snech a já se smála,

ta, díky níž jsem se nevzdala a snažila se žít,

ta, co ukázala mi, že za mne je ochotna se bít….