Možná, že nevidíš,
tohle já chápu, víš,
že taky jsi skvělá.
Možná to nechce jít,
nestačí pouze chtít,
to život dělá...
Možná máš sny nesmírné,
a my to nevíme,
to se tak stane.
Možná rádi tě nemají,
ani se neptají,
soudí tě mnozí, já ne.
Možná nejistá jsi hodně,
ne vždy je to vhodné,
no a co, to se spraví.
Možná si věříš jen maličko,
ale jinak jsi zlatíčko,
tak cosi mi praví...
Možná známá jsi nechvalně,
že se nedáš snést - však schválně?
To si nemyslím.
Možná se snažíš až příšerně,
nepochválí stejně,
to mrzí, já vím...
Možná bys brečela,
ach kdybys věděla,
co jenom říkají.
Možná nemůžeš pak se hnout
a chtěla bys obejmout.
Pak už ledy tají,
znova nezmrznou.