pláče
v akordech podzimního deště
krev v očích sládne
při vzpomínkách letících tklivou hudbou
vlečka se nestačila ušpinit
touhy naplnit
a nitra vysychala po neznámých barech
prsteny nenavlečeny
zůstal jen opar dýmu
v zápěstích vůně rozmarýnu
/ v otevřeném srdci plném jizev - duny písku lhostejnosti
a pokaždé je to naposled/
...čekání na říjnový déšť
v otevřeném srdci plném jizev - duny písku lhostejnosti
a pokaždé je to naposled /tohle se mi líbí/
písek jako čas?
18.05.2014 21:37:40 | Loveless
Duny písku spíše jako měřítko množství a tíhy tohoto materiálu...nečekal jsem tvůj ohlas a tak jsem mile potěšen:-)
RM.
18.05.2014 21:40:41 | Robin Marnolli
proč zrovna můj? :)
mě ten písek evokuje čas, jak se sype v přesýpacích hodinách..a duny jakožto velikost a prázdno..že lhostejnost trvá
pojmula bych to víc ponuře, bez rozmarýnu a říjnového deště, ale to je moje tendence vidět všechno těžký a ponurý.:).ale ta tvůj způsob je lehčí a to je taky dobře..:) a končím se snahou o plnohodnotný komentář:))
18.05.2014 21:46:12 | Loveless
já všeobecně komentuju málo..protože nerada "cpu" někomu svůj názor..přesto na komentech ujíždím..a kdykoliv si ráda s někým napíšu..:)
18.05.2014 21:56:13 | Loveless
V pohodě...mám radost za každý komentář...obzlášť od autorů, co mne nekomentují pravidelně...přejdu do vzkazu...
18.05.2014 21:50:35 | Robin Marnolli
a nitra vysychala po neznámých barech - tohle samo o sobě je pro mne dost - plus to všechno kolem, schovám si ju do oblíbených, s dovolením :o)
16.04.2014 22:08:19 | hanele m.
Každé vědomí konce nás zároveň přibližuje nekonečnosti. Protože pokud je někde cit, tak to nekončí. I bolest k tomu patří, i prázdnota je pocit. :O)
16.04.2014 22:03:09 | Tichá meluzína
....který smyje tiché rány.....zavlaží vyschlý hlas..... pohledem svěžím
jsou slunné zítřky zvány......radost tesknotu zaplaší včas.......Ji.
16.04.2014 21:32:55 | jitoush