Anotace: Nedávno jsme si s přítelkyní prohlíželi mé fotky z dětství. Když mi bylo 7 let a rodiče se rozváděli, plnil roli tatínka dědeček, ale jen na chvíli. Náhle zemřel. Vybavily se mi dětské pocity z toho dne a napsal jsem o tom říkanku.
Když klepe na dveře, neotvírám,
tak po chvíli zvoní.
Znám ji,
znáš ji, znáte ji.
Každý už slyšel o ní.
Přichází nevhod,
tichá a bosá,
po tvářích pomalu,
stéká mi rosa.
Prošla jen kolem mne,
oči mi zalila vínem,
pak v tichosti rámusu,
pokryla dědečka stínem.
Epitaf na konci,
skládají vzpomínky.
Utíkám honem pryč,
pro náruč maminky.
*
Takové by se neměli ani hodnotit, básně.. Smutno - smutek, čiší z ní.. Ale pocity byly vyjádřeny dobře.
08.06.2014 23:45:05 | Roger